LINIE EL
Petra Marešová

Přehled linií
Schéma linií

Linie El, stejně jako linie Toporbai, se odvozuje z linie hřebce Baba Akhun. Ten byl otcem plaváka Mele Chadži Nura, který dal dva výborné syny, Toporbaie a Tugurbaie.
247 Tugurbai, vraník, nar. 1920, z matky Šichli Nur Kazi (dcera Vorona) byl ve srovnání s Toporbaiem větší, kostnatější a lepšího exteriéru a byl výborným vytrvalcem. Na 5 a 10 kilometrové trati porazil na Ašchabadském závodišti jomudské koně.
Ašchabadském závodišti jomudské koně. Ze tří Tugurbaiových synů-plemeníků (100 El, 334 Bergut a 620 Tugur) se nakonec prosadil pouze 100 El, narozený z Mele Kushovy dcery 177 Elkab.

100 El, zlatý hnědák, nar. 1932 byl typický, temperamentní, harmonické stavby těla, se suchými končetinami, dlouhými spěnkami a lehkým, energickým pohybem. V rovinných dostizích podlehl pouze nikdy neporažené klisně 351 Pel. El byl produktem inbreedingu V, III x V na 2a Boinou, jeho matka 177 Elkab byla jednou z nejlepších dcer Mele Kushe. Na výstavě v roce 1940 získal El Diplom I. stupně.
El se stal otcem výborných klisen, a to Ezos, Enedžan, Elmyk, Etym, Elin, Elan, Elmaz, Elberdy a Eldžachan. Nejvýznamnější z nich pravděpodobně byla 1184 Elan (z klisny 740 Kedy), šampionka plemene, zakladatelka vlastní rodiny a jedna z nejproduktivnějších achaltekinských klisen vůbec - dala život 17 hříbatům. Mezi nejlepší dcery Elan patří 1524 Enyš a 1185 Elek, kromě nich dala na dráze excelentního hřebce Klimat (po 736 Kejmir), který byl využíván jako plemenný hřebec v Lugovském hřebčíně. Vlastní rodinu založila také klisna 659 Elmyk (z 038 Ez Guli), matka klisny 1227 Karali, která dala na dráze výborného 885 Kambara, a také klisny 1203 Kagyz, která je matkou 1843 Sabyrli, a tudíž babičkou klisny Sacharnaja (viz dále).

Menší štěstí měl El při produkci plemeníků. Dnes linie pokračuje pouze prostřednictvím hřebce 682 Almaz , vnuka Ela. Almaz, hnědák, se narodil v roce 1957 ve vojenské části Turkestánské válečné oblasti, po hřebci Enilmez (100 El-1237 Kartina), z matky Mantia (achalteke). Hodnocení Almaze bylo 8,0 typ, 8,0 míry, 8,0 exteriér, 9,0 potomstvo, zařazení v plemenné třídě elita. V roce 1961 získal na výstavě Diplom I. stupně. Almaz uhynul v roce 1969.

Linie se dále rozšířila prostřednictvím Almazových synů - 861 Achal, 871 Gindukuš, 927 Fakel, 862 Bachar a 996 Mag. První tři zmínění patří k držitelům rekordů na dostihové dráze. Obecně lze říci, že příslušníci linie El vynikali výkonností na dráze, někdy ovšem na úkor typičnosti. To se nicméně selekcí zlepšilo a dnes naopak patří k tomu "lepšímu" v rámci plemene. Zásluhu na tom má zejména potomstvo hřebce 1010 Sovchoz 2 (871 Gindukuš-1630 Okis), jmenovitě Saklanma, Melesur a Polot. Zde je nutno poznamenat, že oficiálně byla uznána "nová" linie Sovchoz 2, ale část chovatelů jí neuznává a počítá příslušníky této linie k původní linii El.

Sovchoz 2 se narodil v roce 1978 v Turkmenistánu, jeho otec nicméně v Terském hřebčíně a matka v Lugovském. V jeho rodokmenu nalezneme inbreedingy na hrebce Skak (IV x IV), Dor Bairam (IV x IV) a Slučaj (V,VI-VI,VI). Kvůli zranění neběhal dostihy a málem skončil na jatkách, nicméně byl zachráněn a posléze se stal výborným vytrvalostním koněm, kdy absolvoval pochody Ašchabad-Kuška-Ašchabad (1985), Ašchabad-Kunja Urgenč- Ašchabad (1986) a Ašchabad-Moskva (1988).

Jeho syn, 1098 Saklanma (z 1843 Sabyrli), hnědák nar. 1983, byl úspěšný na dráze, z 22 startů 5x zvítězil, 4x byl druhý a 5x třetí. Vynikal typem a korektním exteriérem (hodnocení typ 8,0, míry 8,0, exteriér 8,0, výkonnost 8,0, potomstvo 8,0, plemenná třída elita). Z jeho synů zmiňme elitního ryzáka 1281 Sozdik 31, narozeného šampionce plemene, klisně 2181 Garda 13 (944 Gauchar 4), nebo hřebce 1285 Sunkar (Sagat) 21. Tento hřebec je otcem světlého plaváka Galalyho, pravidelného účastníka šampionátů v Moskvě a úspěšného vytrvalostního koně.

Dalším ze synů Sovchoze je 1095 Polot, tm.plavák, nar. v r. 1985 z klisny Sacharnaja (po 936 Jalta), která je dcerou klisny 1843 Sabyrli, matky výše zmíněného Saklanmy. Polot běhal jako 2-4 letý v Ašchabadu, a to 22x (3x byl první, 3x druhý, 7x třetí), na výstavě v Ašchabadu získal v r. 1988 Diplom II. stupně. Polot posléze působil a působí v Dagestánu, mezi jeho potomky nalezneme výstavně i dostihově úspěšné koně, např. Šampiona plemene, hřebce 1126 Alaman 8 (z 2109 Ajchanum 20), který se již sám v chovu prosadil (např. klisna Baria, hřebci Ajlazat , Džejran), nebo hřebce Feisal (z Fonema), otce loňského ruského Reserve šampiona Fatycha. Mezi další Polotovy úspěšné potomky můžeme zařadit Světového šampiona Manase (z 2014 Mušmula 3), který již také působí v chovu a dal předloňského ruského juniorského Reserve šampiona Džamila, nebo vítěze Ceny Šamboranta-dostihu pro 2leté koně, hřebce Magellan. I Polot sám je otcem vynikajících dostihových koní Paradoks, Piastr nebo Sultanpolot. Z Polotových dcer zmiňme klisnu 2861 Mugdža (Šampionka plemene v r. 1996) či 2703 Dargansara (matka plemeníků Elsaj a Durkhal), aj. Výčet Polotových potomků a jejich úspěchů pochopitelně není úplný.

Pravým bratrem Polota je tm.plavák 1079 Melesur, nar. 1987. Sám Melesur je o něco typičtější, než Polot, stejně korektního exteriéru. Dostihy běhal jako 2-4 letý v Ašchabadu, a to 16x, z toho 3x zvítězil. V roce 1991 se zúčastnil vytrvalostního pochodu Taškent-Aravan. Melesur nejprve působil v Uzbekistánu, posléze byl přesunut do hřebčína Tita Pontekorva do Dubny, kde dal několik kvalitních koní, ale to nejlepší dal po přesunu do hřebčína Shael-Teke - jmenujme Světového šampiona, vraníka Gazyr (z Gezerli, po 1083 Omar), který už sám se začíná prosazovat v chovu (hřebci Murelli Shael a Chaka Shael se umístili na Světovém šampionátu v r. 2005 na 4. a 5. místě), nebo Durkhal (ten byl importován v loňském roce do USA, kde ihned začal bodovat ve vytrvalostních dostizích), Elsai, aj. Na dráze je úspěšný Melesurův syn Mamai (z Marta), který se umístil v kategorii tříletých a starších hřebců na Světovém šampionátu v roce 2005 na 4. místě.

Z dalších příslušníků linie El zmiňme v Čagortě využíváného hřebce 1057 Dorkuš (1063 Karasuchum-1843 Sabyrli). Tento hřebec se narodil v r. 1984 v Turkmenistánu a jako 2-5 letý běhal na dráze v Ašchabadu. Absolvoval 36 startů, 7x zvítězil, 11x byl druhý a 8x třetí. Sám se sice typičností nevyrovnal výše zmíněným hřebcům (7,0 bodů za typ), ale on i jeho děti patří k velmi výkonným koním na dráze - zmiňme např. hřebce Alvan, nebo Farid.

V Uzbekistánu působil další hřebec této linie, 1272 Salam (1012 Sumbar-1814 Kuban), narozený v Maryjském hřebčíně v Turkmenistánu, v r. 1987 (hodnocení typ 6,8, 7,0 míry, 8,0 exteriér, 6,0 výkonnost, 7,5 potomstvo), plemenná třída I. Přes poněkud "prostší" formy Salam vynikal překrásným pohybem a technickým skokem.

Dalším z poměrně progresivních plemeníků současnosti je cremello hřebec 1195 Ekemen, nar. 1991 v Uzbekistánu po otci 1066 Kemal, z klisny 2277 Elan, inbrední na Almaze ve stupni III, III. Ekemenovo hodnocení je typ 7,8 bodu, míry 6,7 bodu, exteriér 7,5 bodu, výkonnost 6,0 bodu, potomstvo 8,0 bodu, plemenná třída elita. Ekemen působí v chovu hřebčína Akhalt-Servis. V chovu dal výstavně úspěšného hřebce Asket (Vítěz třídy "pracovních koní" na Světovém šampionátu v roce 2003 a Virtuální světový šampion roku 2004), který již působí v chovu v domovském hřebčíně. Ve spojení s klisnou 2936 Sogdiana dal Ekemen výstavně úspěšné klisny Seil (3. na Světovém šampionátu v roce 2003) a Selesta (5. na Světovém šampionátu 2003). V Čechách v majetku Zdenky Skopalové na Farmě Dorkeik na Slapech je pravá sestra těchto klisen, plavka Siren.

Z dalších příslušníků linie El zmiňme potomstvo hřebce 972 Šachi, který se narodil v r. 1973 v Turkmenistánu, po otci 862 Bachar, z klisny 1702 Šochrat (704 Donbass). Tento vraník sice nevynikal typem (6,0 bodů), ovšem za výkonnost dostal ohodnocení 9,0. Běhal jako 2-5 letý 27x, 14x zvítězil, 8x byl druhý a 4x třetí (tedy jen jedenkrát se neumístil!). Jeho pravděpodobně typově nejlepším potomkem je vraník Bachtijar.

V Evropě je linie El zastoupena hřebcem 1283 Sugun ( 1012 Sumbar-2463 Ssora) v majetku Michéle van Kastern z Lucemburska. Tento hnědák se narodil v roce 1987 v Turkmenistánu v Maryjském hřebčíně. Sugunovo hodnocení je 7,8 typ, 6,0 míry, 7,5 exteriér, 6,0 výkonnost, 7,5 potomstvo. Mezi jeho sportovně úspěšné potomky můžeme zařadit hřebce Sotschi, který v roce 2004 zvítězil na juniorském švýcarském mistrovství ve všestrannosti.

Dalším z příslušníků linie El v Evropě je zlatý plavák Daimir (1057 Dorkuš-2257 Džungaria) v majetku Urte Kern z Německa.

V Německu působil ještě hřebec 1110 Junus, nar. 1972 (862 Bachar-1300 Melepel), jeho krev je rozšířena jak v Evropě, tak v USA prostřednictvím hřebců 1224 Madras a jeho syna 1268 Piter.

Podíl linie El na populaci achaltekinců je dle statistiky z r. 2000 (v úvahu bráni pouze chovní koně) přibližně 11,5 % (linie El + Sovchoz 2). Pro zajímavost, na počátku 80. let to byla pouhá 4%.

Informace k článku čerpány z plemenných knih achaltekinských koní a chovatelských ročenek vydaných VNIIK, spisku T.N.Rjabové "Linie achaltekinských koní" a z knihy V.O.Vitta "Plemena Střední Azie"