Přehled linií
Schéma linií
Veškerá současná achaltekinská populace směřuje v paternitní linii k dvěma hřebcům,
a to Kutly Sakar a Čopar Kel. Kutly Sakar byl pradědem hřebců Boinou a Sultan Guli, jejichž
potomstvo se na dnešní populaci podílí 93%. Čopar Kel zplodil kvartet synů, z nichž se
ovšem prosadil pouze jediný, a to Kurt Bai bílý. Ten, ještě předtím než byl odprodán
do Íránu, po sobě zanechal těchto pět synů: Mamed Beli Berdy, Chadži Nur (Geokča), Džangli Kara,
Ak Sakal (Ak Bai Jaridža) a Kurt Bai vraný.
V chovu se dále prosadili jen poslední dva zmínění, a to Ak Sakal přes svého
stejnojmenného syna, hřebce 13 Ak Sakal a Kurt Bai vraný přes svého syna
85 Dor Bairam.
85 Dor Bairam,
hnědák, se narodil v roce 1925 v Turkmenistánu po otci Kurt Bai vraný,
z matky Ingliss Kuro. Byl to nevelký (míry 152-157-167-19,0) hřebec, suché konstituce,
ovšem s některými exteriérovými nedostatky (měkký hřbet, střechovitá, srázná záď).
Vynikal ovšem železným zdravím a vynikající potencí. Z chovu byl v Džambulském
hřebčíně vyřazen až ve svých 26 let, v r. 1951. Zanechal po sobě značný počet potomků,
se suchou, pevnou konstitucí, pravidelným exteriérem, výbornou krmitelností, ovšem
poněkud hrubším, nevýrazným typem.
Mnozí synové Dor Bairama byli využíváni jako zlepšovatelé místních populací
koní v jižním Kazachstánu. Výraznější stopu v chovu achaltekinců zanechali víceméně
jen dva synové, 834 Fed (85 Dor Bairam-1015 Fialka) a 571 Sudan
(85 Dor Bairam-377 Skala), resp. jeho syn 690 Askol (571 Sudan-Ak Kyz).
571 Sudan byl polobratrem hřebce 569 Skak, zakladatele vlastní linie.
Sudanův syn Askol,
který působil v Lugovském hřebčíně v Kazachstánu, je produktem
inbreedingu IV x IV na Kara Kunona I a IV x V na Dovlet Išana. Ve vzdálenějších generacích
se v jeho rodokmenu objevuje 6x Boinou. Askol vynikal hlubokým hrudníkem a
mohutnou kostrou. Úspěšně běhal dostihy, ve kterých podlehl pouze nikdy
neporaženému hřebci 675 Aksakal.
834 Fed, inbrední V x IV na Dovlet Išana, byl mohutný hřebec, velmi podobný svému otci,
ovšem výrazně masivnější a s korektní zádí.
Dcery Dor Bairama se odlišovaly zejména vyšší KVH, dostatečně hlubokým hrudníkem a
šikmými žebry, ovšem často dědily po otci sráznější záď. Nejlepší dcerou Dor Bairama
je pravděpodobně 740 Kedy (matka Šampionky plemene 1184 Elan), v chovu uspěla
i Dor Bairamova dcera 1131 Asa 26 (producentka vynikajících chovných klisen-
1305 Moroška 18, 1270 Kuban, 1202 Kabina 35-matka na dráze vynikajícího Kroketa 7).
Z plemeníků
nedávné minulosti a současnosti zmiňme cremella 984 Dagdana
(nar. 1974) po hřebci Dubler z 1697 Cikada. Dagdan byl prochován ve stupni II x II
na 930 Finiše a IV, V x V na Dor Bairama. Byl to ovšem drobnější (KVH 156 cm), v typu
průměrný hřebec. V Německu působí v chovu jeho syn, ve sportu prověřený bělouš Dendon,
nar. 1995 (z klisny 2726 Dolina, po 943 Arslan). Dagdanovy dcery jsou v chovu zařazeny tři,
a to 2612 Bagda z 2158 Bazilik (působí ve Francii), 2943 Syrdarja ze 2445 Sania
(hř. Veles, Rusko), ve Stavropolu působila asi jeho nejlepší, elitní dcera 2406 Odessa
(z 2018 Odetta 45, po 858 Ametist), která je matkou v chovu velmi úspěšné klisny
2878 Opera (po 969 Rokot).
Dalším, již uhynulým plemeníkem, od kterého jsou ovšem ve VNIIKu
k dispozici mražené inseminační dávky, je 888 Karat 2., cremello, narozený 1972,
po hřebci 930 Finiš, z matky 1532 Kagyz. Po Karatovi byla zařazena v chovu
jediná dcera, 1735 Gerenzal, která působila v hřebčína Čagorta.
Informace k článku čerpány z plemenných knih achaltekinských koní a chovatelských ročenek vydaných VNIIK, spisku T.N.Rjabové "Linie achaltekinských koní" a z knihy V.O.Vitta "Plemena Střední Azie"